0010 Vrbová píšťalka, Pomlázka, Pomlázka z 8 proutků – klasická, Kraslice, Vyfouknutí vajíčka, Malování kraslic

Vrbová píšťalka
Materiál a nářadí:
● 10 cm dlouhý vrbový proutek
● ostrý nožík
Postup:
1. Uřízneme rovný, asi 10 cm dlouhý a maximálně 1,5 cm silný kousek vrbové větvičky. V krajním případě můžeme sáhnout po náhradním zdroji. Vhodnou náhradou může být i větvička černého bezu, důležité ale je, aby uříznutý kousek byl rovný a hladký.
2. Velmi opatrně začneme střenkou nože ze všech stran naklepávat kůru uříznuté větvičky. Při otloukávání nesmíme zapomenout na žádné místečko, aby kůra hezky povolila, ale zároveň musíme klepat velmi opatrně, abychom kůru nijak nepoškodili. Průběžně zkoušíme zda jde kůra lehce stáhnout. Jakmile se nám to podaří, přeřízneme vyjmuté dřívko přibližně v jedné třetině. Delší část zastrčíme opět opatrně zpátky do kůry, část necháme povystrčenou.
3. Popotahováním vystrčeného dřívka můžeme určovat výšku tónu píšťalky. Kratší část dřívka zkrátíme na 1,5 cm a nahoře odřízneme po délce 1 mm slabý plátek. Pak vsuneme špalík do kůry z druhé strany. Na horní straně vyřízneme nožem zvukový otvor pro proudění vzduchu z píšťalky ven. Zároveň s tím vytvoříme náustek tak, že spolu s vnitřním koncem kratšího špalíku seřízneme kolmo kůru asi do jedné čtvrtiny tloušťky píšťalky a ze vzdálenosti asi 1 cm řez mírně obloukovitě dokončíme.

Pomlázka
V dnešní době není problém koupit cokoliv, tedy i pomlázky nejrůznějších druhu a velikostí. Ale největší radost přinese pomlázka doma vlastnoručně vyrobená.
Příprava:
Na pletení pomlázky je nejvhodnější vrba bílá (Salix alba), která roste podél vodních toků. Jde o keř se světlehnědou kůrou, který má zelené, pružné a nelámavé výhonky. Může se použít proutí i z jiné vrby, ale nedoporučuje se použít proutky z vrby smuteční, které jsou příliš měkké a po uschnutí se lámou.
Nejvhodnější doba k řezání je, než sejde sníh. Brzy potom již začínají proutky rašit.
Kvalitu proutku si ověříme tak, že ho přehneme přes ukazováček a ohneme jej do pravého úhlu. Proutky, které ohnutí nevydrží, jsou pro výrobu pomlázky nevhodné. Proutky řežeme ostrým nožem.
Vybereme si asi tak 15 hladkých proutků, bez postranních větviček. Tento počet nám bude stačit téměř na každý způsob pletení, včetně reservy pro náhradu za proutek, který se nám zlomí. Délka proutků by měla být asi 1 metr. Vždy počítejme, že upletená pomlázka bude o pětinu až čtvrtinu kratší, podle toho, jak bude tlustá. Průměr silnějšího konce proutků by neměl být větší než 0,5 cm, jinak budeme mít problémy s utažením u rukojeti. Na tu budeme potřebovat jeden tenký a co možná nejdelší proutek, který se dá nahradit silnějším, rozpůleným po délce. Z tohoto je ovšem nutné vyříznou tvrdou dřevitou část tak, aby byl dobře ohebný.
Před vlastním pletením ponoříme proutky nejméně na 30 minut do studené vody. Položíme je nejlépe do vany a zatížíme tak, aby byly zcela ponořeny.
Rukojeť pomlázky:
Připravené pruty by měly být přibližně stejně dlouhé i stejně silné. Seříznutím na silnějším konci je upravíme na stejnou délku.
Většina typů pomlázek se začíná plést od rukojeti. Zvolíme si typ pomlázky a podle něj si připravíme počet proutků. Potřebujeme vždy ještě o jeden prut navíc, který použijeme na omotání rukojeti.
Proutky sklepneme do roviny a silnější konec „omotávacího“ proutku vložíme mezi připravený svazek proutků na palec daleko od kraje. Ohneme jej do pravého úhlu a začneme omotávat pevně a těsně vedle sebe směrem ke špičce. Délka jednoduché rukojeti by měla být 8 – 12 cm. Zbylý konec proutku opět provlečeme mezi hlavními proutky, abychom tak zabránili rozpletení a zbytek odřízneme.
Tělo pomlázky:
Tělo pomlázky splétáme špičkami prutů směrem k sobě.
Svazek prutů si rozdělíme napůl. Do každé ruky vezmeme jednu půlku a rozložíme pruty do vějíře vedle sebe.
U klasických „copánkových“ typů pomlázek je princip splétání stejný. Proutek, který je nejvýš nahoře na jedné straně, vložíme doprostřed mezi proutky na druhé straně a spodem ho vrátíme zpět na svou stranu, tentokrát však úplně dolů, tzn. pod proutek, který byl nejvíce dole. Totéž opakujeme zrcadlově na druhé straně. Poté pokračujeme stejným způsobem a střídáme pravidelně levou a pravou stranu. Je důležité dodržovat postup pletení i posice proutků, jinak nebude mít pomlázka pravidelný tvar.
Proutky držíme při splétání co nejníže, utahujeme směrem od sebe do stran a snažíme se dodržet rozložení proutků do vějíře.
Zakončení pomlázky:
Spolu s pruty zapleteme ke konci pletení provázek. Provázek zakryjeme pentlemi, pomlázku zprohýbáním dotvarujeme a máme vše připraveno na koledu.
Použitou pomlázku můžeme uschovat na příští sezónu, v tomto případě ji vždy den před použitím na nějakou dobu namočíme, aby se stala opět pružnou, nebo si jí můžeme zasadit na zahrádce, popř. „na místě činu“ a po několika letech budeme mít možnost řezat „vlastní“ proutky.

Pomlázka z 8 proutků – klasická
Materiál a nářadí:
● Vrbové proutky
● ostrý nůž
● provázek
● pentle
Postup:
1. Klasická a nejběžnější pomlázka se plete z osmi proutků. Připravíme si jich o něco více, jeden na ovázání rukojeti a alespoň 2 náhradní, kdyby se nám při práci některý zlámal.
2. Horní proutek z levé ruky vedeme mezi druhým a třetím proutkem v pravé ruce, ohneme a vrátíme spodem zase do levé ruky, ale dospodu čtveřice proutků, takže v pravé ruce máme proutky beze změny, v levé ruce se dostal horní proutek úplně dolů.
3. Stejně tak uděláme zprava: horní proutek vedeme středem levé čtveřice, ohneme a spodem vrátíme zase vpravo dolů. Držíme opět v každé ruce 4 vyrovnané proutky, ale na každé straně se horní proutek dostal dospodu.
4. Stejným způsobem pořád dokola. Pokud se budeme držet postupu a strany budeme pravidelně střídat, bude pomlázka skutečně čtyřhranná. Nesmíme zapomenout pomlázku při pletení dobře utahovat.
Asi 5 cm před ukončením pletení vložíme mezi proutky pevný provázek, dopleteme konce proutků, pevně ovážeme provázkem a zavážeme.

Z knihy „Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Jaro“ / www.ceske-tradice.cz/

Kraslice
Velikonoce jsou neodmyslitelně spojeny s malovanými vajíčky. Klasická kraslice je z vyfouklého vajíčka.
Vyfouknutí vajíčka
Potřebujeme:
● vajíčka, nejlépe bílá
●  trochu jaru
●  vodu na mytí, osušku
●  malý nůž s hrotem, kulatý jehlový pilník nebo jehlu
●  misku
●  pro kupovaná vajíčka příp. i houbičku a tekutý písek
Postup:
Jestliže používáte vajíčka kupovaná, někdy na nich najdete červené razítko. Toho se snadno zbavíte s pomocí houbičky a tekutého písku. Před samotným vyfukováním je nutné skořápku vajíčka dobře omýt a odmastit. Použijeme k tomu vlažnou vodu s několika kapkami jaru (nebo čehokoli jiného s odmašťovacím efektem).
A. Vajíčka s dvěma dírkami
Nahoře i dole uděláme opatrně nožíkem malé dírky. K vajíčku si hned nejprve čichneme, zda není zkažené.  Do horní dírky začneme opatrně foukat a z dolní dírky nám do misky poteče bílek a žloutek.
B. Vajíčka s jednou dírkou
Potřebujeme navíc:
● brčko s kloubem
Na širším konci vajíčka vytvoříme s pomocí kulatého jehlového pilníku nebo jehly malou dírku. Skořápku kolem dírky nejprve jemně oťukáme a vzniklou dírku opatrně rozšiřujeme tak dlouho, dokud se dovnitř pohodlně nevejde plastové brčko. Potom dovnitř strčíme kratší ohnuté brčko s kloubem a nakloníme se nad misku. Jemně foukáme, dokud se všechen obsah nevylije ze skořápky ven. Jde to snadno – ve vajíčku vznikne podtlak, ale je nutné se vyvarovat prudkého proudu vzduchu, který by mohl skořápku na okrajích dírky nevzhledně odštípnout. Nejde o postup nijak nový. Používaly ho už naše babičky, kterým ho naučily zase jejich babičky. Jen tenkrát místo ohnutého brčka musely používat dutou slámku, která se musela různě ohýbat a tvarovat, aby bylo dosaženo požadovaného efektu.
Do vyfouklého vajíčka napustíme z vodovodu vodu , protřepeme a vylijeme. U vajíčka s jednou dírkou si můžeme pomoci i brčkem, ale to je nutné nejprve také omýt. Pro kreslení kraslic musí být skořápka umytá, odmaštěná a suchá.
Malování kraslic
Jednou z tradičních českých technik je vosková batika. A to buď pomocí špendlíku připevněného na dřívku nebo pomocí „stužky“.
Potřebujeme:
● malou kovovou mističku na vosk, příp. i kovový uzávěr z lahve
●  dřívko nebo dřevěnou tužku
●  špendlík nebo kovovou trubičku podle toho, který ze dvou postupů použijeme
●  nejlépe elektrický vařič nebo plotýnku na roztavení vosku
●  vyfouklé vajíčko
● jednu nebo více barev na vejce, příp. i štětec a černou tuš
●  plamen, který nevydává saze (plynový)
● hadřík na stírání vosku
A. Batika pomocí špendlíku
Špendlík zapíchneme do dřívka nebo do dřevěné tužky a jeho hlavičku namáčíme do horkého vosku. Vzor tvoříme z teček a kapiček na bílém vejci. Po dokončení vajíčko namočíme do studené barvy na vejce. Po obarvení a zaschnutí nahříváme kraslici nad plamenem a hadříkem stíráme vosk. Vznikne nám tím barevné vajíčko s bílým vzorem.
Chceme-li mít vajíčko vícebarevné, malujeme voskem nejprve ty části vzoru, které mají zůstat bílé. Skořápku potom obarvíme ve světlejší barvě (žluté, oranžové) a dále pokračujeme v malbě voskem. Vzniklý vzor nyní bude žlutý (oranžový). Proces opakujeme, dokud není vzor celý. Postupujeme od nejsvětlejších barev k tmavším. Ideální je použít tři barvy. Na závěr vybarvíme štětcem černé plochy, mají-li tam být, tuší a odstraníme vosk.
B. Batika pomocí „stužky“
Stužka je dřívko na konci rozříznuté, do kterého je vložena úzká kovová trubička. Tu namáčíme do horkého vosku a malujeme. Na rozdíl od špendlíku, trubička vytvoří stejnoměrnou čáru. Dále pracujeme stejně jako u batiky špendlíkem. Kreslíme nejdříve bílý vzor, poté použijeme třeba žlutou a na konec červenou barvu. Vždy mezi barvením pokračujeme ve zdobení voskem. Na závěr příp. vybarvíme štětcem černé plochy a odstraníme vosk.

Podle www.jaktak.cz a www.vytvarnetechniky.cz