1306-02-01 Meruit carissimi filii (Papežovo negování buly Unam sanctam)

Clemens V.

Meruit carissimi filii nostri Philippi regis Francorum illustris sincerae affectionis ad nos et ecclesiam Romanam integritas, et progenitorum suorum praeclara merita meruerunt, meruit insuper regnicolarum puritas ac devotionis sinceritas, ut tam regem quam regnum favore benevolo prosequamur. Hinc est, quod nos regi et regno per definitionem et declarationem bonae memoriae Bonifacii Papae VIII. praedecessoris nostri, quae incipit: „Unam sanctam,“ nullum volumus vel intendimus praeiudicium generari. Nec quod per illam rex, regnum et regnicolae praelibati amplius ecclesiae sint subiecti Romanae, quam antea exsistebant; sed omnia intelligantur in eodem esse statu, quo erant ante definitionem praefatam tam quantum ad ecclesiam, quam etiam ad regem, regnum et regnicolas superius nominatos.

Klement V.

Zasloužila si neporušenost opravdového vztahu k nám a k římské církvi nejdražšího syna našeho Filipa, osvíceného krále francouzského, i předků jeho přeslavné zásluhy si zasloužily, zasloužila si nadto mravnost obyvatel (francouzského) království a jejich upřímná oddanost, abychom obdařili blahovolnou přízní netoliko krále, ale i království.

Proto chceme a usilujeme o to, aby pro krále a království nevznikla žádná újma definicí a deklarací blahé paměti našeho předchůdce papeže Bonifáce VIII., začínající slovy: „Unam sanctam“.

Nechť král, království a přemilí obyvatelé království nejsou římské církvi podřízení více, než byli předtím: ale rozumí se, že vše je v témže stavu, v jakém to bylo před uvedeným prohlášením jak ve vztahu k církvi, tak také ve vztahu ke králi, království a nahoře jmenovaným obyvatelům království. (1306.)

Výbor z textů ke studiu obecných dějin státu a práva 1956, s. 298, překlad prof. JUDr. Josef Tureček