Krátce i o demokracii, kapitalismu a socialismu aneb politika je součástí náboženství

Máme zde Stranu svobodných občanů, Svobodné. Jsou proti Bruselu, což se zdá být výborné. Avšak jsou proti Bruselu proto, aby to, co hlásají a navrhují, vedlo ještě k horšímu, než Brusel. Jejich svoboda je svobodou darovanou Leninovi, kterou tento eurozločinec^*) ihned po uchopení moci povolil, ba doporučil poprvé ve světě zcela svobodné potraty. Svoboda Svobodných je svobodou propagace homosexuálů a svobodou konsumentů drog, nakonec i svobodou Majdanů. Chceš se, dcero,  prostituovat? Mějž svobodu. Podívejme se tedy na počátky a dopady liberalismu.

Měli jsme reformaci v 16. století na konci tisíce let míru v Církvi. Ve světě věřících, jaký tehdy byl, bylo nemyslitelné hlásat ateistickou filosofii. Cílem ďábla bylo oslabit a možná zničit katolickou Církev tím, že ji nahradí zeslabenou formou křesťanství. Neuspěl, protože katolická Církev stále žije; uspěl však v tom, že zasadil semena nesváru a rozdělení a v tom, že povzbudil filosofii liberalismu, která přišla s protestantismem a postupně přešla z náboženské oblasti do hospodářské a politické.
Liberalismus byl Církví zavržen; liberální katolíci byli varováni a odsouzeni Řehořem XVI. a bl. Piem IX. v 19. století. Lev XIII. znovu potvrdil tento odsudek svých předchůdců a zvláště odsoudil koncept tzv. „křesťanské demokracie“ (protože demokracie je politickým vyjádřením liberalismu, zatímco kapitalismus je jeho vyjádřením hospodářským). Modernisti však převzali pochodeň podvratné činnosti a omylu a na počátku 20. století je odsoudil sv. Pius X. Jejich myšlenky se však dále šířily v podzemí po dobu padesáti let až jejich přítomnost přiměla Pia XII. vydat encykliku „Humani Generis“. Ale když Pius XII. v roce 1958 zemřel, uspěli noví heretici, nyní známí jako „progresivisti“, při infiltrování Církve na nejvyšších místech. Zde se nacházíme v roce 1975. „Progresivismus“ je vlastně náboženským vyjádřením liberalismu.
V oblasti politiky dal liberalismus zrod demokracii. V oblasti hospodářské jsme měli kapitalismus. Kapitalismus je založen výlučně na zisku, nikoliv na potřebách člověka. Pravda, nedá se očekávat, že společnost nebo korporace bude pracovat se ztrátou, a z toho důvodu je zisk zcela legitimní pohnutkou, ba dokonce je nutným stimulem, který je ničen kdekoliv se socialismus dostane k moci, čímž [socialismus] přináší naprostý hospodářský chaos. Ale i když je motiv zisku nezbytnou podmínkou, nesmí převážit nad jinými faktory, a ačkoliv je zcela oprávněný ke zvýšení výroby spotřebního zboží, nemůže tolerovat spekulaci u neexistujících peněz vytvořených čistě v účetních záznamech. To je na rozdíl od soukromého podnikání podstatou kapitalismu. Abyste si byli jistí, když zničíte soukromé podnikání, zničíte také soukromý kapitalismus, ale na rozdíl od zjednodušujících řešení socialistů, je možné kontrolovat kapitalismus, aniž by bylo zničeno soukromé podnikání. Toho se dosáhne, až se bankám upře právo tisknout neexistující peníze.
Co je dalšími zly liberalismu? Jakým způsobem ďábel uspěl při podkopávání naší křesťanské civilizace, když dal zrod reformaci v 16. století? Úplná odpověď by si žádala mnoho stran; zmíníme jen jeden příklad: kvůli nadřazenosti naší křesťanské kultury bylo spravedlivé a žádoucí, aby západní národy přinesly nekřesťanům výhody svého vědění. Říká se tomu kolonizace. Protože však kolonizace sotva začala, když národy Západu opustily svou křesťanskou filosofii, stala se kolonizace v mnoha případech nečestnou záležitostí lépe známou jako kolonialismus. Barevné národy nebyly nikdy získány pro náš způsob myšlení, protože v jejich očích jsme byli vykořisťovateli. Přesto jsme jim dali práci, řád a do určité míry prosperitu. Současně jsme je však živili našimi smrtícími liberálními koncepty a jejich elity vychované na našich bezbožných universitách měli na mysli jediný cíl: setřást co nejrychleji západní jho – a my jsme je naučili jak. Taková je rozpornost liberalismu: vykořisťuje z čiré hrabivosti, říká však vykořisťovaným, proč by měli setřást jho a jak to mají udělat! Po druhé světové válce tedy rychlým tempem nastala dekolonizace. To však naše bývalé otroky neuspokojilo; jen je to podnítilo, aby žádali více a byli militantnější, protože naše liberální filosofie je nyní také jejich filosofií. Dnes nás neváhají vydírat a ohrožovat samotný život západních národů tím, že jim odpírají ropu, kterou potřebují. A toho dosáhl liberalismus. Kdybychom je naučili křesťanství namísto scestného filosofování, mohli být našimi nejlepšími a nejvděčnějšími přáteli.
Takové jsou v několika odstavcích zlé důsledky liberalismu v náboženství, hospodářství a politice. Je proto docela jasné, že ďábel dosáhl určitého úspěchu, když dal povstat reformaci v 16. století. Nezničil tam a tehdy katolickou Církev, semena však vyrostla a nesou dnes své otrávené plody.
---------------------------
^*) Pod čarou podotkěme, že Lenin s tlupou eurožidů dokonale zničil Rusko. Přitom paradoxně pobláznil Rusy i např. Ukrajince tak, že mnozí ho dodnes, pod heslem "svobody pro Rusko" proti Rusku ze Západu nasazeného a plnícího úkoly Západu, vidí jako symbol Ruska a ne Západu. Když totiž stejní eurozločinci jako on pod heslem "svobody pro Ukrajinu" koncem února káceli v Charkově obrovskou Leninovu sochu, dělali to ne proto, že by byli jiní (také byli nasazení Západem, jím byli placeni a plnili jako Lenin jeho úkoly), ale proto, že pro ně Lenin představoval symbol jimi nenáviděného Ruska. A naopak charkovští Rusové povalenou sochu s úctou ozdobili ruskou trikolórou, protože také oni, kteří Rusko milují, uctívají jako symbol Ruska – euroLenina. Ti ale, kteří ze Západu ony vrahy r. 1917 do Ruska a r. 2014 na Ukrajinu nasadili, jsou v klidu skryti mimo oba tyto příběhy. Doufejme, že, s pomocí Páně, revoluční teror, podporovaný Západem, nebude Ukrajinu terorizovat tak dlouho, jako Rusko terorizovala táž a stejně Západem podporovaná sebranka v čele s Bronsteinem a  Leninem po rove 1917.
Na dokreslení perversního myšlení liberálů – Strany svobodných občanů – srovnejme jejich nejnovější stanovisko s postojem Západu a u nás s postojem perversně uvažujících liberálů Masaryka a Beneše k Leninskému terorizování Ruska od r. 1917: "Svobodní odmítají intervenci Ruska na Krymu, protože ctí princip nevměšování v zahraniční politice. Rusko, USA ani EU by se neměly vměšovat do záležitostí Ukrajiny a Krymu." Tak jako tehdy "Svobodní" ctili revoluci Leninskou, dnes Svobodní ctí revoluci Majdansou. Jako tehdy byl Lenin potají uveden do chodu Západem, i dnes je Západem potají uveden do chodu Majdan. A jako tehdy zvítězil silnější, Západ a Lenin, tak i dnes by zvítězil silnější, Západ s Majdanem, pokud by Svobodní měli moc. Heslo Svobodných tedy zní: "Necháme zvítězit silnějšího." A ještě stručněji: "Anarchie."