2011-03

(25. 3. 2011) Krásný nový svět

Zdravím čtenáře!

Snad v každém oboru lidského činění jsou dnes sestavovány „top“ žebříčky. Podle definovaných kritérií rozmanitými agenturami a spolky, podle libosti obecenstva zase všelijakými televisemi. Například americká organizace „Human Right Campaign“ (HRC) sestavuje strukturovaný žebříček firem podle hlediska jejich postoje k homosexuálům. V nedávno vydané letošní tabulce (https://tinyurl.com/644374w) se tak dočítám o kladném hodnocení firem z okruhu Walt Disney Co. (Disney Channel, Pixar, Miramax ...) či Time Warner (Time, HBO, CNN, Warner Bros ...), New York Times (International Herald Tribune, Boston Globe ...).

A kdo je černou ovcí u „Human Right Campaign“? Nulové hodnocení a varovný červený čtvereček visí u firmy Pep Boys, kterou počátkem dvacátých let založila parta mariňáků a která je dnes zřejmě docela úspěšným prodejcem pneumatik a různých součástek k autům v Novém světě (https://www.pepboys.com/about_pep_boys/).

„HRC“ už od počátku osmdesátých let minulého století agituje ku prospěchu homosexuálů a v zájmu legalizovat jejich životní styl, finančně podporuje ty americké politiky, kteří pak její požadavky prosazují (https://www.hrc.org/about_us/2514.htm). Pomáhala například prosadit změnu postoje k homosexuálům v amerických ozbrojených silách, deník Washington Times mimochodem od mariňáků získal brožuru, podle které teď budou vojáci školeni: „Military indoctrinated on gays kissing, behavior“ (https://tinyurl.com/6gp7s9y). Aktuálně se „HRC“ zasazuje za legalizaci takzvaných homosexuálních manželství v New Yorku formou videopřímluv „celebrit“ na serveru YouTube (https://tinyurl.com/5wzaaa7).

Tuzemský server „Colour Planet“ se rozhodl sepsat obdobný žebříček, zatím vyzývá své čtenáře k zasílání tipů na „gay friendly firmy v Česku“, k čemuž autoři podotýkají: „V Česku jde o pojem, který se, popravdě řečeno, dosud všeobecně neujal. Firem, míst, služeb nebo aktivit, které jsou viditelně označeny jako „gay friendly“ je stále pomálu.“ A server sám hned preaentuje několik podniků, které se jemu zamlouvají. Například:

TV Prima, Expresradio, iDnes.cz, ESO Travel, Vodafone.

U názvu té poslední vysvětluje: „Telekomunikační společnost, která společně s NOKIA podpořila projekt ’Připoj se‘, v rámci něhož vznikl dokument o coming outu realizovaný skupinou českých dospívajících gayů GaTe“ (https://tinyurl.com/4euh5f7).

Při letmém pohledu na weby českých homosexuálních aktivistů je patrné, že mnoho sponsorů nemají a že jsou vlastně významně odkázáni na peníze od daňových poplatníků. Například z webu skupiny eLnadruhou (https://www.elnadruhou.cz) lze vyčíst, že mu fandí radnice Prahy 1 (se starostou za TOP 09) a že peníze dostává od dvou „fondů pro ženy“, ten česko-slovenský se pak odkazuje na takové své dárce, jako je Vodafone či Sorosův OSF (https://tinyurl.com/46yzpw6); a ten své globální přispěvatele skrývá, ale zase podrobně říká, kterým potratovým, homosexuálním či genderistickým spolkům po světě z nahromaděného nadělil (https://tinyurl.com/662fufz).

Už řadu let se u nás koná přehlídka homosexuálních filmů s doprovodnými akcemi pod názvem „Mezipatra“, jejím generálním mediálním partnerem je „veřejná“ televise a hlavním mediálním partnerem „veřejný“ rozhlas. A finanční přispěvatelé? Ministerstvo kultury, pražský magistrát, švédská, francouzská a americká ambasáda, německý Goethe Institut a Česko-německý Fond budoucnosti. (https://tinyurl.com/46gde9u)

Stovky milionů, ale spíš miliardy dolarů od pana Sorose a daňových poplatníků z USA, Francie a dalších států jsou tak investovány do prostředků vedení kulturní války: Nemravné a nenormální budiž pojímáno jako mravné a normální, zlé jako dobré. Dnes a denně z televisí a rozhlasů slyším, že korupce je největší zlo naší doby – a myslí hlasatelé té these na úplatky. Ne sice každodenně, ale velmi často se pak dozvídám, že umělé potraty jsou naopak velkým dobrem naší doby, výdobytkem ve sféře lidských práv. Evropský parlament u příležitosti „Mezinárodního dne žen“ přijal dvě usnesení, v jednom „upozorňuje, že ženy musí samy rozhodovat o svých sexuálních a reprodukčních právech, a to zejména prostřednictvím snadného přístupu k antikoncepci a umělému „přerušení“ těhotenství“ (https://tinyurl.com/6984lrh). Tento text poslancům jako zpravodajka předestřela Bulharka Maria Nedelčeva, tak jsem si řekl, že se zeptám bulharského chargé d’affaires v Praze na to, co se s Bulharskem děje. Dočetl jsem se totiž ve stejné době, že se bulharský premiér veřejně postavil proti týrání zvířat v jedné bulharské vesnici (https://tinyurl.com/4a5v82o), a tak jsem bulharskému diplomatovi napsal: „Všimněte si: Předseda vlády se zastane týraných psů. Zabíjených dětí ne. Nebo snad vydal prohlášení, že zabíjet děti je zlé, a jen já o tom nevím?“ Odpověď z ambasády mi dosud nepřišla. O zmíněných dokumentech europoslanci nehlasovali jmenovitě, takže nelze ověřit, kdo a jak hlasoval. Proti – podle výkazu – bylo v prvním případě 200 poslanců a v tom druhém 228. Menšiny (pozn. red. VeBu: obludné europarlamentní těleso má asi sedm a půl stovky údů). Naší europoslankyní doktorkou Roithovou jsem byl na svůj dotaz ujištěn, že ona hlasovala proti.

V českých médiích hlavního proudu jsem si nevšiml, že by o usneseních ze Štrasburku referovala. V polské katolické televisi Trwam jsem ale viděl rozhovor s Urszulou Dudziakovou z Katolické Lubelské University, která mj. přesně popsala obludnost newspeaku, jímž eurousnesení sugeruje: Zdraví je Smrt. (https://tinyurl.com/6a3erxw)

Otázkou tedy může být: Je-li zabíjení lidí před narozením dobré, proč by nějaké úplatky měly být špatné? A na tuhle otázku už zazněla odpověď. V Hospodářských novinách pravil český státní úředník, že peníze na úplatky je třeba ve firmách rozpočtovat! Ředitele šanghajské pobočky agentury CzechTrade Aleše Červinky se deník zeptal: „Na co se musí podnikatelé při jednání s čínskou stranou připravit?“ a úředník opáčil: „Do ceny zboží je také nutné zakalkulovat finanční prostředky na takzvané tiché provise. Jde o peníze, které dostanou lidé klíčoví pro získání zakázky. Může jít o zaměstnance v čínské bance, úředníka provinční vlády či známého budoucího kupce, který už váš produkt používá, a může mu tak poskytnout reference. Informace, komu a kolik je potřeba zaplatit, ale musí říci podnikatelův čínský obchodní partner. Člověk zvenčí nemá šanci se v tomto systému zorientovat“ (https://tinyurl.com/64gcf8v).

Nezbývá než doufat, že snad i v této oblasti se pokrok podle čínských zvyklostí, které český stát přebírá, prosadí a úplatky se stanou základním lidským právem. V tom našem krásném novém světě.

Tomáš Beran