Budujeme katolickou Střední Evropu: Na tomto území dnes existují „moderní“ národní státy (níže část A.), které vznikly po 1. či 2. světové válce, popř. po pádu SSSR. Jejich výrazným znakem je četná územní, národnostní i politická nestabilita a dlouhé období nechuti tzv. vládnoucích elit ke vzájemné spolupráci. Většina těchto zemí je nástupnickými státy katolického Rakouska-Uherska. 

Země, které zde vznikly, přestože zahrnují daleko širší oblast, proto nutně souvisely a souvisejí s celkem Rakouského mocnářství, později Rakousko-Uherského mocnářství (níže část B. 2), které ve své podstatě bylo, po rozparcelování katolického Polska (níže část B. 1), Bohu žel poslední katolickou  mocností v Evropě. Rakousko v širším slova smyslu, resp. Rakousko-Uhersko zahrnovalo mj. i historické země království Českého (nepočítaje v to Lužici). Proto je nutné a prospěšné poznávat tyto kořeny, protože ty, skrze katolické ctnosti, umožnily po čtvrtinu tisíciletí i po zániku středověku nerušený vývoj české národní pospolitosti.

 A. „Moderní“ uspořádání – národní státy a národy v jiných státech
1.
Polská republika
    Bogurodzica (jiné provedení níže) Gaude Mater Polonia Jeszcze Polska nie zginęła

Litva

    Багародзіца Tautiška giesmė - Lietuva, Tėvyne mūsų
 

Lužice (Dolní - severní, Horní - jižní)
    Rědna Łužyca (D. L.) Rjana Łužica (H. L.)

                                                                                                                               (D. L.)      (H. L.)
2. a) „Před Litavou“
Česká republika
    Svatý Václave O pův. textu Kde domov můj

Republika Rakousko
    Land der Berge, Land am Strome


Republika Slovinsko
    Zdravljica - Žive naj vsi narodi

Jižní Tyroly
    Zu Mantua in Banden Wohl ist die Welt so groß und weit

2. b) „Za Litavou“
Slovenská republika

Maďarsko

Chorvatsko

Banát

3. Svobodný stát Bavorsko
   
Gott mit dir, du Land der Bayern, Heimaterde, Vaterland!  Bavorsko je dnes v Německu a často dosti k němu tíhlo i v minulosti. Proto původní verse bavorské hymny obsahovala slova „deutsche Erde, Vaterland!“ a jmenovala Německo také na jiném místě. A i dnes je vazba k Německu silná – po r. 1980 se Bavoři vrátili zase k onomu původnímu znění.  Že jde o delikátní záležitost, ukazuje i náš odkaz na hymnu: přehrávání hymny začíná až po těchto inkriminovaných slovech, a kdo je chce slyšet, musí video po jeho spuštění vrátit manuálně na začátek. A pro všechny případy jsme si video raději stáhli. I když tedy s Bavorskem v současné době pro budování katolické Střední Evropy patrně nelze počítat, domníváme se, že pro budoucnost není změna jeho orientace beznadějná. Obě verse vlajky jsou rovnocenné.

B. Rozvoj po konci středověku
1. Republika obou národů (Rzeczpospolita Obojga Narodów čili I. Rzeczpospolita - Abiejų Tautų Respublika):
Hymna Velkovévodství Litevského a Království Polského - Bogurodzica dziewica, Bogiem sławiena Maryja nebo před bitvou u Grunwaldu
Vlajka a znak Republiky obou národů -

Mapa (stav roku 1600; obě mapy na této stránce jsou ve stejném měřítku) -

2. Rakousko-Uherské mocnářství:
Císařská hymna Zachovej nám Hospodine (Gott erhalte, Gott beschütze)
Vlajka (v letech 1867 – 1918; udělali z ní vlajky moderního Rakouska i Maďarska) –

Znaky zemí Rakousko-Uherska -

Znaky uprostřed: rakouský říšský znak, uherský říšský znak
Horní řada: Čechy, Bosna, Bukovina, Chorvatsko, Dalmacie, Halič, Korutany, Kraňsko.
Znaky vlevo: Přímoří (Istrie, Terst, Gorice, Gradiška), Morava
Znaky vpravo: Horní Rakousy, Dolní Rakousy
Dolní řada: Salcbursko, Slezsko, Sedmihradsko, Slavonsko, Štýrsko, Tyroly, Uhry, Vorarlbersko
Postavení jednotlivých zemí je vyznačeno korunami, umístěnými nad štíty:
    1. skutečné koruny jednotlivých království a arcivévodství.
Rakouský říšský znak: císařská koruna rakouská
Uherský říšský znak a znak Uher: Svatoštěpánská koruna (královská koruna uherská)
Čechy: Svatováclavská koruna (královská koruna česká)
Dolní Rakousy: koruna arcivévodů rakouských
    2. heraldické hodnostní koruny království, které neměly vlastní korunu a dalších zemí.
Království:
    Chorvatsko, Dalmacie, Halič, Slavonsko – královské koruny uzavřené
   
Bosna – královská koruna otevřená
Přímoří: tj. marka Istrie, hrabství Gorice a Gradiška, město Terst – pohanská neboli slovanská koruna
Nad ostatními štíty: knížecí koruny, není rozlišováno mezi
   
velkoknížetstvím Sedmihradským,
   
arcivévodstvím Horní Rakousy,
   
vévodstvími Bukovina, Korutany, Kraňsko, Salcbursko, Slezsko a Štýrsko,
    markrabstvím Moravským a
    knížecími hrabstvími (tj. hrabstvími, jejichž vládce měl titul kníže) Tyrolským a Vorarlberským.
Popis rakouského říšského znaku:
Viz výše
Popis uherského říšského znaku:
Štít čtvrcený se středním štítem a patním štítkem.
Po stranách štítu dva andělé, držící nad štítem Svatoštěpánskou korunu.
Střední štít: Království uherské, štít svisle dělený:
    v pravé polovině: Dolní Uhry (čtyři stříbrné pruhy na červeném štítě)
    v levé polovině: Horní Uhry (zelené trojvrší, korunované zlatou korunou a z ní vyrůstající stříbrný
       
dvojramenný kříž)
Vpravo nahoře: Království Chorvátské (stříbrno-červená šachovnice)
Vlevo nahoře: Království Dalmatské
Vpravo dole: Království Slavonské
Vlevo dole: Velkoknížetství Sedmihradské
Patní štítek: Rjeka
Přímoří: složený znak správního území, skládajícího se ze znaků Istrie, Terstu, Gorice a Gradišky,
   
jejichž znaky jsou na čtvrceném štítu.
Pozn.: štít je popisován z posice štítu, při pohledu zpředu je pravá strana vlevo a levá vpravo.
Mapa (stav roku 1910) -

a) Předlitavsko (země Koruny české - 1, 9, 11): 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmacie, 6. Halič, 7. Přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyroly, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko;
b) Zalitavsko: 16. Uhry a Sedmihradsko vč. Banátu, 17. Chorvatsko a Slavonsko;
c) 18. Bosna a Hercegovina.

C. Středověké základy


Po půl roce dokázáno
Čtěte jeho maily

Zničil Českou republiku

na příkaz shora
pomocí migrantů.

Zločince smích přejde.


Západní civilizaci nezničí ti zlí, ale dobří. Se zlými si dobří vždycky poradili. Ale s dobrými, kteří jsou v omylu a kteří si jen myslí, že konají dobro, ale ve skutečnosti konají zlo, si tato civilizace poradit neumí a tito dobří ji zničí. A nejde jen o nadpřirozené skutečnosti, kde jsou tito dobří v omylu a tak páchají zlo (Hus – husité, Luther – protestanti, Rahner – ekumenici). Předsudečné omyly dobrých se tragicky projevují i v záležitostech pozemských. Kolik je jen negativních předsudků vůči Rusku, kolik jen positivních předsudků o USA a EU! Kolik je jen negativních předsudků o katolickém státě a positivních předsudků o této atheistické civilizaci! Dobří, kteří žijí v předsudečných omylech, jsou nejnebezpečnějšími škůdci západní civilizace. I Desatero, podle svého výkladu, dodržují, a rozvracejí společnost. Dobří jsou bez hříchu a zničí svět.