2011-11 33. NEBE, 34. SOUDNÝ DEN

33. NEBE

99. Kdo přijde do nebe?

Do nebe přijde, kdo zemře v milosti posvěcující a nemá co trpět za hříchy.

100. Co blaží svaté v nebi?

Svaté v nebi blaží patření na Boha a radost věčná.

Nebe je! – Pán Ježíš častěji mluvil o nebi. Proto: „Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu“ (Mt 5, 12). První se do nebe dostali dobří andělé a potom duše svatých z předpeklí, které vzal s sebou Pán Ježíš, když vstupoval na nebesa. Hned po smrti přijde do nebe duše toho, kdo zemřel v křestní nevinnosti, nebo kdo zemřel v milosti posvěcující a už na zemi si vytrpěl časné tresty za hříchy, anebo se vykoupil z trestů očistcových dobrými skutky a odpustky. Duše těch, kteří zemřeli v milosti posvěcující, ale mají ještě trpět za hříchy, přijdou do nebe přes očistec. V den posledního soudu dostanou se k duším svatých do nebe i jejich těla.

Co blaží svaté v nebi? – Apoštol svatý Pavel napsal: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, to Bůh připravil těm, kdo ho milují“ (1 Kor 2, 9). Vzpomeň, co krásného můžeme zde na světě vidět, slyšet nebo si přát, a přece, to všecko dohromady je jako nic proti tomu, co nám Bůh připravil v nebi. – Jako na obloze všechny hvězdy nezáří stejně, podobně i v nebi nebude stejná radost pro všechny.

Čím více kdo na světě Boha miloval a čím více dobrého vykonal, tím větší radost bude mít v nebi. „Každý vezme vlastní odměnu podle své námahy“ (1 Kor 3, 8). „Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet“ (2 Kor 9, 6).

Pamatuj, že na světě i to nejkrásnější a nejradostnější je pouhým stínem toho, co ti Bůh připravil v nebi. Proto nenechej se ničím zlákat k hříchu a říkej si: .Nebe za nic na světě nedám!“ Každé utrpení obětuj ve spojení s utrpením a smrtí Pána Ježíše rád jako pokání za své hříchy, abys už na světě dál za ně Bohu plnou náhradu. Potom se můžeš dostat po smrti hned do nebe.

34. SOUDNÝ DEN

101. Co učil Pán Ježíš o soudném dni?

O soudném dni učil Pán Ježíš, že vzkřísí všechny mrtvé, přijde viditelně s nebe na zem a bude nás veřejně soudit.

Vzkříšení našich těl. – Naše těla zůstanou mrtva až do dne, kdy bude poslední soud. Tehdy Pán Ježíš naše těla vzkřísí, spojí je navždy s duši a přijde viditelně s nebe na zem, aby nás všechny veřejně soudil. To bude poslední soud. O vzkříšení našich těl a o posledním soudu řekl Pán Ježíš: „Přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou: ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu; kdo páchali zlo, budou vzkříšeni k odsouzení“ (Jan 5, 28n.). „Vzkříšeni k životu“ znamená, že dobří budou vzkříšeni pro život věčný v nebi.

„Vzkříšeni k odsouzení“ znamená, že zlí budou vzkříšeni pro věčné odsouzení v pekle. Tělo pak bude mít trvalou účast na odměně nebo trestu duše, poněvadž na světě s ní spolupůsobilo ve skutcích dobrých nebo zlých. Proto budou vzkříšeni všichni lidé, dobří i zlí.

Jaká budou těla vzkříšených? – Těla vzkříšených nebudou potřebovat ani pokrmu, ani nápoje, ani spánku. Těla vzkříšených pro nebe budou udržována v blaženosti patřením na Boha. V tomto ohledu budou podle slov Pána Ježíše žít jak andělé Boží. Naše duše i tělo bude žít účastí na nejplnějším životě trojjediného Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Zároveň bude žít v blaživém přátelství s Pannou Marií, se všemi anděly a svatými v nebi.

Těla blažených budou velmi krásná a budou podobna oslavenému tělu Pána Ježíše. Budou zbavena všech nedostatků pozemských, například kulhání, slepoty, zmrzačení, ale přece si zachovají svou přirozenou podobu. Proto každý pozná svého známého na věčnosti. Všechna těla však nebudou stejně krásná. Stupeň jejich krásy bude záviset od toho, kolik si člověk získal zásluh pro nebe.

Těla zavržených budou ohyzdná. Každý si připravuje svým životem své vzkříšení bud šťastné nebo nešťastné. Připravuj si vzkříšení šťastné a krásné!

Poslední soud. – „Odtud přijde soudit živé i mrtvé.“ „Živé“, to znamená ty, kteří jsou v milosti posvěcující a tím určeni pro život věčný v nebi. „Mrtvé“, to znamená ty, kteří jsou bez milosti posvěcující, a proto mrtví pro nebe. Jako pastýř odděluje ovce od kozlů, tak budou odděleni dobří od zlých. Dobří budou po pravici Pána Ježíše a zlí po jeho levici.

Tu řekne Pán Ježíš těm po své pravici: „Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.“ Spravedliví mu na to řeknou: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?“ Pán Ježíš jim odpoví: „Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“ Potom řekne těm po levici: „Pryč ode mě, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mé, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.“ Tu mu na to řeknou také oni: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?“ On jim odpoví: „Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali. A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života“ (Mt 25, 31 – 46).

Budeme souzeni hlavně podle toho, jak jsme plnili největší přikázání lásky k Bohu a k bližnímu. Zde vypočítává Písmo svaté jen skutky tělesného milosrdenství jako část úkonů lásky k bližnímu. Tím ovšem není řečeno, že jen tak a ne jinak bude mluvit věčný soudce při posledním soudu a že právě tak mu budou souzení odpovídat. Tím se naznačuje jen to, že při posledním soudu každý si uvědomí jasně a dokonale příčinu své věčné slávy nebo svého věčného odsouzení.

Po soudu posledním přestane očistec a zůstane jen věcně šťastný život v nebi nebo věčné trápení v pekle, jak si to kdo zasloužil.

Kdy bude konec světa? – Na to odpovídá Písmo svaté takto: „O tom dni a o té hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, jenom sám Otec ... Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde“ (Mt 24, 36.42).

Apoštolské vyznání víry se končí slovem „Amen!“. Tímto slovem, které znamená „Tak jest“, potvrzujeme, že z celého svého srdce věříme všem pravdám, obsaženým v Apoštolském vyznání víry.

Suď sám sebe přísně každý večer při zpytování svědomí a pokud možno každý měsíc při svaté zpovědi a nemusíš se bát soudu Božího.